Poezie

Když mluví duše

Tvořím poezii věnující se přírodní spiritualitě, krajině, magii a lásce. Píšu česky a také anglicky.
Věřím, že poezie je nástroj, skrze který k nám promlouvá naše vlastní duše.

Mrkněte na některá má videa s básněmi

A zde přikládám výběr mých dalších básní

Snad vás zahřejí na duši 🙂

Elementy

Ptáci zpívají s křídly ve vánku,
voda protéká v nekonečném moři,
oheň je slunce, schované v červánku,
země do polí své kořeny noří.

Priroda-Strom

V listech

V listech, v lesích, ve vánku
jsi krásná Matko Bohyně,
jsi v naší duši, v přírodě,
jsi nejsilnější magie.

V listech, v lesích, ve vánku
jsi krásná Matko Země,
vyslyš proto mé díky a
zůstaň navždy ve mně!

Úplněk a Slunovrat

Magický čas nastává
od půlnoci do rána,
Slunce se vrací, je oslava
a Luna září nocí.

Je Slunovrat i úplněk,
síly se v jednu snoubí.
Páry tančí kruhem kol,
tam najde se, kdo bloudí.

Lampa na irském kopci

Vane vítr teplý jižní,
Irsko usíná,
mraky se zklidní.

Zlaté Slunce zavírá oči,
stará lampa do příběhu vkročí.

Stojí tam na kopci úplně sama,
dívá se na záliv, tajemná dáma.

Zelená tráva objímá ji hladce,
možná unikne dešťové kapce.

Já už tu nebudu, až den bude nocí,
možná se rozsvítí magickou mocí.

Kouzlo Irska

Kráčím cestou, jež rozevře se,
její kamení hradby vytvoří,
slunce si zavěsím do hlavní síně,
svit luny vyliji na nádvoří.

Ze zelených očí irských víl
vytvořím smaragdové kopce,
po vlnách azurového oceánu
nechám tančit dívky a chlapce.

Do vzduchu uhlí vyhodím,
z něj obživne hejno havraní.
Ukápnu slzu, v jezero přelije se,
hory, slyšte mé vzývání!

Ať žíly mé krve promění se
v řeky tvarů pěticípích hvězd,
jež rozseté po celé zemi
zavedou mě domů z cest.

Clovek-Les-Priroda

Posvátný les

Posvátný les,
šeptá padlé listí,
posvátný les,
ozvěna dávných písní.

Posvátný les,
prorůstá mým tělem,
posvátný les,
stává se mým dechem.

Posvátný les,
kořeny se v půdě pojí,
posvátný les,
koruny jsou oblohou mojí.

Posvátný les,
vůně tisíců lét,
posvátný les,
vracíme se zpět.

O Luně

Svítí Luna, svítí plně
při obrázku, k mořské vlně
stále blízko má.
Vzpomíná
na lidské strasti, co tu byly,
na všechny rody, které pily
nápoje na zdraví těch,
jejichž těla padla v mech.

Luna byla jednou blíže
pro všechny lidi, pro rytíře.
Kamenů se dotýkala,
jako malá uléhala
v povodí řek a moří
a stále čeká, svítí, tvoří.

Vylévá svit v obou směrech,
dotýká se srdcí v tělech,
vykonává zázraky,
pak se schová za mraky.
Pozdraví nebe a své hvězdy,
pozdraví Zemi, ta odezní
také krásné pozdravy.
Pak zahalí se v mlhavý
odraz, co dá lidu sbohy
a schová se až do té doby,
než políbí ji znova Slunce.

Co pero to báseň jiná

Co pero to báseň jiná,
v každé tuze nová dřímá.

Jednou těžce, a pak píši lehce,
co duši lechtá křehce

na papír uložím.
Ze slunce pak vytvořím

úsvit na bílém plátně,
tuší lesklou, ale matně

do akáši vstupuji.
Každou myšlenkou miluji

ten svět tvůrčí plný sil,
draků, kouzel a barevných víl,

jež na druhém břehu za hranicí
čeká na mě, vábící,

srdcem světla zářící,
svět nikdy nekončící.

Moje báseň

Chci do nebes se rozletět
a shlédnout krásy světa.
Chci svá křídla roztáhnout
a vědět, jak se létá.

Chci poznat vzdálené kraje a oblaka.
Chci být jako pták, kterého vše láká.

Chci do nebes se rozletět
za hranici smyslů a přání.
Chci oknem svým pohledět
na nebeské svítání.

Chci poznat vzdálené kraje a oblaka
a nic víc na světě už mě neláká.

Irský vítr

Ve vlasech slaný vítr,
ležím v trávě,
a horké lávě
ve svém srdci vzdávám dík.

Té touze žít
a znova bránu otevřít,
celý vesmír v sobě mít,
hvězdami na nebi být.

Slunce mé a slunce tvé

Slunce mé
a slunce tvé
spojí se v jednom pohledu.
V pohledu našem,
spojeném, kdy
tělo je jedním,
a dvě duše
jsou v jednu semknuté.

Slunce v našich očích
už jen jedno jest.
Posvítí nám na další
z našich společných cest.

Má magie

Pobíhám před očima tvýma,
dívka nebe a vína,
tančím v záři luny,
kdy pouštní duny,
se zvednou mou magií
a já upiji,
z poháru lásky rudé
a snad i na tebe zbude. 

Sluneční pán

Kolem Slunce roztáčí,
Kolem roku provází,
Sluneční pán úrody dává,
Sluneční pán Světlu sláva.

Luno, Artemis, Diano

Luno, Artemis, Diano,
stařeno, matko, panno,
v noci tančí tvůj lid,
vede nás Luny svit.

Luno, Artemis, Diano,
stařeno, matko, panno,
roste a klesá tvá záře,
měníš své tváře.

Priroda-List-Voda

Píseň o vodě

Klidná, tichá, nespěchá,
je zrozením člověka.
Vlnka vlnku předhání,
kolo života pohání.

Temná voda břehy hladí,
do hlubin duše oči hledí.
Studny, moře , jezera,
patří vám má důvěra.

Do vod Bohyně se dnes nořím,
dávné pouto opět tvořím.

Hygge-Zatisi

I remember the old clock ticking

I remember the old clock ticking
in the surroundings of our house,
for adventure we were seeking
after the dawn in the dark of clouds.

Branches, trees and dogs howling
dark is the story of our land, 
many people who have been here walking
didn’t come back as they planned.

The light of candle is shining brightly
leading us to ancient gates
first of us slips slightly
now only shades remain.

The second of us hears voices
calling him to his new place
the life is game of taking choices,
he saw in darkness his own face.

The last of us meets the border
I shiver, I breathe slowly,
everything is in the right order
the light of candle remains only.

When hills are getting green

When hills are getting green
in circles I spin.
There’s a weird feeling on my chest
like a bird fallen from its nest
I can’t find my home, even though
I’m where I was born.
When those trees are getting red
I wonder shall I spread
my wings widely to the sky
or for a moment shall I dive
deep in corners of my mind?

What is there behind those hills?
Why do I hold my shields?
Hiding from the rays of sun
waiting for the final card
To be played and quit the game
so anything shall stay the same
and I shall understand my way
and all the darkness in my vains.

And the soil will get black
and I will hear you behind my back.
I shall meet you before my next step
and surrender to be led,
understand the web
of my life’s miseries
and make them mysteries.
Forever at all I wait by the shore
and leave there the tiny pearl in my heart
and bring it back in the right time
to grow and wait till leaves fall,
meet you again and let the snow
heal the scarfs of the death
and take a my second breath.

Wisdom old

Listen to the wisdom old,
to the stories never told.
Ancient gift of memory
shall give you fame and glory.

Ancient art of heart,
shall lift you from the dark.
Listen to the rhyme of drum,
dance and magic all around.

Collect bones of your soul
and the Light will guide you home.
Make your heart and mind whole,
learn secrets under the oak.

Líbí se Vám má tvorba?

Napište mi 🙂
Ráda budu tvořit i pro Vás.

Táňa Taliesi Ratajová

Nadšená umělkyně, designérka, fotografka a hudebnice. Objevovatelka na cestě ženství, zdraví a lásky.
Zapálená cestovatelka, tanečnice, milovnice života a posel na cestě přírodní spirituality.

Portfolio     Blog      Poznejme se